Vývoj vlastnictví k půdě a souvisejících procesů na území ČR od roku 1918 do současné doby

Jednou ze základních teorií, která zásadním způsobem determinuje hospodářskou politiku, je teorie vlastnických práv. Proto tato publikace analyzuje vývoj vlastnictví k jednomu z nejdůležitějších statků, kterým je půda, v časovém intervalu od roku 1918 do roku 2010. Zároveň jsou analyzovány související národohospodářské procesy, které měly zásadní vliv na vývoj vlastnických práv obecně, tedy nejenom k půdě. Zkoumané období je rozděleno do pěti časových intervalů, které jsou dány hospodářsko-právní formou v tom kterém období. Jedná se o období 1918 až 1939, 1939 až 1945, 1945 až 1948, 1948 až 1989 a 1989 až 2010. V každém období je systémově zkoumán tehdejší právní rámec pozemkových reforem, institucionální zajištění pozemkových reforem, analýza vlastního průběhu realizovaných změn vlastnických práv a procesy související, které determinovaly vývoj vlastnictví v každé hospodářsko-právní formě. Analýza uvedených aspektů má čtenáři poskytnout přehled o vývoji zkoumaných aspektů v jednotlivých hospodářsko-právních formách, zejména o vývoji vlastnických práv jako základního statku na území ČR, protože neexistuje žádný jiný stát v Evropě, kde by došlo k tak dramaticky turbulentnímu vývoji ve vlastnictví jakéhokoli statku, resp. majetku tak, jak tomu bylo na území ČR s vlastnictvím půdy ve zkoumaném časovém intervalu. Nestabilita vlastnického práva rovněž dokazuje, jak velkými právními, národohospodářskými a politickými turbulencemi bylo území ČR od roku 1918 do současné doby zasaženo.